Historie hry v kuličky

Historie hry v kuličky

Nejstarší nalezenou kuličkou je kulička z doby 4000let před naším letopočtem. V anglickém muzeu kuliček se nachází kuličky z doby 2000-3000 let před n.l. Největšími nalezišti kuliček z této doby je místo starého Egypta a Říma, dále byly kuličky nalezeny při vykopávkách v Africe, Severní a Střední Americe. Lidé z evropských zemí si vyráběli kuličky z pazourků, kamene, indiáni z hlíny. Kuličky se rovněž hrávaly s peckami od ovoce nebo zakulacenými oblázky. Později se kuličky začaly vyrábět z mramoru a dalších polodrahokamů a podle toho byly v Americe nazvány marbles-mramory.

První písemné zmínky o kuličkách pochází z 15.století, kde se píše o hliněných a mramorových kuličkách jako předmětu hry školáků. Hra v kuličky se natolik po Evropě rozrostla, že v německém Norimberku v roce 1503 vydali nařízení, které přikazovalo hrát kuličky mimo město na louce, aby se zabránilo pohybu hráčů na úzkých uličkách. Hru v kuličky miloval např. také francouzský král Ludvík XIV. Svou rezidenci přemístil do Versaill, kde jeho osobní sekretář zodpovídal za plochu pro hru v kuličky v jedné části parku. Hřiště bylo velké 100kroků a na něm důlky vyhloubené na dva palce krále Ludvíka. 

Král Ludvík hrál výlučně oranžovými kuličkami z muranského skla, které se dovážely ke dvoru z Benátek. Král měl rád své kuličky, často pořádal kuličkové turnaje a v době osamění se přehrabával v kuličkách. V 17-19. století takovými kuličkami zdobili interiéry bohatých domů, svícny, hodiny, příbory a další předměty osobní potřeby.
Přibližně před 200 lety byly z Číny přivezeny porcelánové kuličky, ručně malované miniaturami. Ručně vyráběné kuličky patří mezi nejdražší a jejich cenu určují experti. 

 Na začátku 17.století v Německu se objevily první vodní stroje pro formování polodrahokamů. Na těchto strojích vyráběli kuličky z mramoru, zvaného alabastr, křemene, achátu. Takto se kuličky dělali do 19.století. Ovšem tyto kuličky byly velice drahé. V roce 1846 německý sklář vyrobil speciální nůžky, kterými střihal měkké sklo na kuličky. Tímto skleněné kuličky vytěsnily kuličky keramické a mramorové. V polovině 19 století v Japonsku začala jiná technologie výroby kuliček. Mícháni skla s přírodním mramorem, čím vznikaly neobyčejně krásné, barevné kuličky. Jejich krása založila sběratelskou vášeň kuliček.

Strojová výroba kuliček začala na začátku 20. století. Prvním výrobcem se uvádí Martin Frederick Christensen z Akronu. Jeho první kuličky mají velkou uměleckou hodnotu. Vypadají jako přírodní kameny a byly vyrobeny ve velikostech od 17 do 75mm.

 

Největší továrnou na výrobu kuliček se stala mexická firma Vacor, která byla založena v roce 1930 a dnes denně vyrábí 14-16 miliónů kuliček deseti velikostí (od 10mm do 50mm), barev, odstínů. Ve firmě pracuje více než 600 lidí. Firma začínala s výrobou hliněných kuliček, kterých vyráběli 35000 denně. Ale již za 4 roky začala  firma vyrábět skleněnky. Z počátku to byly kuličky modré, zelené a průzračné. Nová éra firmy začala v roce 1944 výrobou kuliček zvaných kočičí oči (t.j. u nás známé jako duhovky - kulička uvnitř které je tříbarevná vrtulka), které uchvátily celé Mexiko. Další etapou bylo dostat se na mezinárodní trh, což se stalo až o 20let později. 

Na západě záliba v kuličky přerůstá v kuličkovou mánii. Existují kluby sběratelů kuliček, aranžérů pracujících s kuličkami, hráčů. V Anglii se koná pravidelně mistrovství světa v kuličkách, vyrábí se vázy vykládané kuličkami, do akvárií místo říčních kamenů se dávají kuličky, a ani filmy se neobejdou bez kuliček. Můžete si vzpomenout na film "Sám doma"  ve kterém hlavní hrdina ochraňující dům před gangstery vysypal jim pod nohy kolekci kuliček.

 

Výroba kuliček

Nejprve se rozdrtí kousky skla, ty se roztaví, pak se nahrnou na hřídel kde rotují jako roztavené kapky, které na konci mají tvar kuliček a postupně chladnou.

 

Zpět na úvodní stránku KULIČKY